Jak (ne)naštvat modelku?

Možná by se to mohlo jmenovat "Jak se nenechat naštvat modelkou", to budete moct posoudit na konci článku. Tohle je jeden takový čerstvý příběh ze života, který je trochu smutný a přitom velice vtipný zároveň. Možná je to pro některé fotografy důvod, proč kašlou na TFP a raději fotí krajinky. Někdy je totiž s lidmi těžká řeč.

Pojďme rovnou k věci. Před nějakou dobou se mi opět ozvala slečna, která se se mnou už několikrát během uplynulého roku snažila domluvit na TFP focení. To je ten systém dohody mezi modelkou a fotografem, při které nikdo nikomu neplatí honorář a odměnou pro obě strany jsou fotky. V případě, že by se žádná fotka třeba nepovedla, nic se neděje, život jde dál. Nikoho to kromě času nic nestojí. Samozřejmě pokažené fotky může mít na svědomí, jak fotograf tak i modelka. Aby se minimalizovalo riziko zbytečně promarněného času, většinou si obě strany představí svoje portfolio, aby věděly do čeho jdou. Pokud třeba jedna strana portfolio nemá, je to trochu risk. Ale je to zadarmo a mně osobně promarněný čas zase tolik nebolí. Slečna o které tady píšu portfolio nemá (kromě asi 3 fotek, které jsem viděl na Facebooku).

I přes to se zdála být velice milá a ochotná, dokonce mi předem nafotila oblečení které by chtěla mít a dostavila se na minutu přesně. To se nevidí často taková dochvilnost. Samotné focení bylo trochu rozpačité a trochu složitější než jindy, ale nechtěl jsem ji stresovat a kritizovat ji. Tušil jsem ale, že výsledek nebude dokonalý. Věřil jsem, že se přesto minimálně jedna hezká fotka povede.

Když jsem později třídil fotky v počítači, nenašel jsem ani jednu, která by mě zaujala a kterou bych chtěl mít ve svém portfoliu. Prostě se to fakt nepovedlo. Když někdo není modelka, tak prostě není a většinou nepomůže ani Photoshop. Jsou lidé fotogeničtí a nefotogeničtí. Tak to prostě je a nemá cenu rozmazávat, kde přesně co bylo špatně. Kdo fotí, ví, o čem mluvím. Vybral jsem tedy jednu nejlepší fotku a tu jsem vyretušoval, aby modelka alespoň něco dostala. Snímek to byl v rámci možností celkem dobrý, ale určitě bych si ho do portfolia nedal.

Zmíněnou fotku jsem modelce poslal, měla k ní nějaké drobné výhrady, které jsem operativně doladil k její spokojenosti. Tedy kromě retuše pramenu divně ulomených, nebo ustřižených vlasů na čele. No nějaké věci se opravdu retušovat moc nedají. Tohle bych odhadoval na několikahodinovou práci a dokreslování jednoho vlasu po druhém a to se mi u fotky, která by rozhodně neputovala do mého portfolia nechtělo a hlavně si myslím, že by to ani nevypadalo přirozeně. Vyretušoval jsem tedy co šlo a dle toho, že si slečna nahrála fotku okamžitě na facebook a to hned jako úvodní soudím, že se jí líbila. Kdo by taky ukazoval fotku, která se mu nelíbí co?

Já jsem slečně modelce oznámil, že do mého portfolia fotka nepůjde a jako důkaz toho že se nepovedla žádná lepší fotka, jsem jí poslal několik náhledů dalších fotek (tohle obvykle nedělám). K mému překvapení se jí tyhle fotky líbily. Slíbil jsem jí, že jí fotky upravím (upravím, ne vyretušuju, to je rozdíl několika hodin práce) a pošlu aby tedy měla alespoň něco. Protože se mi fotky absolutně nelíbily, požádal jsem ji, aby mě neoznačovala jako autora a to ji nejspíš pořádně naštvalo a její ego utrpělo otřes :-)

Celou situaci asi nejlépe vysvětlí úryvky z komunikace, která následovala. Připomínám, že se jednalo o TFP focení, slečna mi neplatila ani korunu :-)

Co k tomu dodat? Asi nic. Chápu její zklamání, že nemá dobrou fotku do portfolia (já z toho také nic nemám), ale kromě jedné hodiny času ji to nic nestálo. Možná jen její ego neuneslo nevyřčený fakt, že není dobrá modelka. Co si o tom myslíte?

Proč mám tak rád iPad?

​V jednom ze starších článků jsem psal o tom, jak využít iPad při práci fotografa. Napadlo mě napsat pár řádků o tom, v čem mi ještě iPad, respektive iOS pomáhá a jaké aplikace používám nejen k úpravě fotek.

​Ipad je výborný komunikační nástroj. Maily a všemožné messengery jsou samozřejmostí. Já osobně používám hlavně Facebook Messenger (skvělá je skupinová konverzace, když je potřeba domluva více lidí) a Spark, který je nejspíš nejlepší mailový klient. A samozřejmě iMessage.

Co na fotky? Používám vestavěnou appku fotky. Ono to bez ní vlastně ani pořádně nejde. Téměř vše je na ní navázáno. Když potřebuju něco hodně rychle upravit a poslat na net, použiju VSCO, nebo Snapseed. Když si s tím chci dát víc práce, sahnu po Lightroom Mobile. Nemůžu zapomenout na Instagram, i když mě dost štve, že není nativní verze pro iPad.

​Pokud hledám inspiraci, je pro mě iPad a Pinterest (někdy i Instagram a 500px) hodně silný nástroj. Prostě si pomocí hashtagů definujete co vás zajímá a už se na vás hrnou tisíce fotek autorů z celého světa. Pozor ale, hranice mezi inspirací a kopírováním je dost tenká :)

Propagace! Člověk prostě o sobě musí dát vědět, nikdo nechce tvořit do šuplíku ať už tvoří cokoliv. Takže Facebook, Twitter, Instagram jsou mé hlavní kanály, které pohodlně spravuju všechny najednou pomocí Hootsuite. Neobejdu se ani bez aplikace Squaready, to je takový jednoduchý nástroj pro "cropfree" úpravy fotek pro Instagram. Skvělá je také appka Enhance (od Hootsuite) , opět na ořezy-neořezy, vylepšení a hlavně se v ní dá přidat k fotce vodoznak.

Samostudium. Jsem v zásadě samouk. Nechodím na žádné kurzy, všechno se učím sám a všechno co umím sem se naučil sám. Občas to někomu připadá nemožné, ale všechno se dá naučit, když vás daná věc opravdu zajímá. Stačí jen hledat informace a to je díky internetu hračka. Kde tedy čerpám informace? Asi v poslední době hlavně na YouTube. Tam prostě najdete všechno. Pokud máte trpělivost, umíte trochu anglicky a hlavně když chcete, naučíte se z youtube třeba profesionálně retušovat fotky. Je prava, že jedno video to do vás nenasype, chce to tu trpělivost. Další nevyčerpatelnou studnicí informací je google. Když něco nevím zeptám se ho a on mi informaci najde. I tohle většinou dělám na iPadu když ležím v posteli. Čtu, zjišťuju, zkoumám, učím se věci, které mě zajímají.

Nehraju hry. Nebaví mě to a je to ztráta času, takže hru vám asi nedoporučím. Ale můžete místo hraní zkusit napsat článek, je to celkem zábava :) mimochodem zrovna jsem jeden napsal, na iPadu...

Jak se prezentovat na sociálních sítích.

Sociální sítě jsou pro všechny autory, kteří tvoří nějaký obsah skvělou možností, jak ukázat svoji tvorbu světu. V dnešní digitální době jsou mnohdy i jediným místem, kde člověk může ukázat, co vlastně dělá. Pokud si myslíte, že si stačí založit účet a nahrát fotky, jste bohužel na omylu. Jasně pokud chcete, aby vaši tvorbu vidělo pár fanoušků z řad vašich přátel, asi to bude stačit, ale když chcete využít sociální sítě na maximum a dostat tak svůj obsah k velké skupině lidí, počítejte s tím, že se sociální síť stane vaším druhým zaměstnáním na čtvrtinový úvazek, do kterého budete docházet většinou večer. Pokud to pro vás něco znamená, odměnou vám bude slušná základna fanoušků, která se stále rozšiřuje a tím pádem tedy hezky vypadající počet tzv. followerů, nebo magických označení "to se mi líbí". Já jsem například na své facebookové stránce za rok nasbíral 4500 převážně českých fanoušků a to považuji za celkem fungující marketing. Ano celé je to marketing, bez toho se neobejdete. Potřebujete zaujmout. Potřebujete plánovat. Potřebujete investovat do reklamy.

Když se budeme bavit o získání fanoušků, jsou podle mě tři cesty. Začněme tou nejblbější - nákup balíku fanoušků. Ne tohle prostě nebude fungovat, sice můžete mít 20k fanoušků za hodinu, ale většina z nich jsou z Kambodže a ještě to nejsou reální lidé. Druhá možnost je sdílet svůj obsah do skupin a spamovat všude, kde to jen jde a pořád dokola. Časem se dostanete na velice hezké čísla, ale opět se většinou bude jednat o fanoušky z různých koutů světa, kteří pravděpodobně lajkují vše co vidí. Pokud vám ke štěstí stačí nějaký ten lajk a komentář "awesome post", je tohle varianta pro vás. Třetí cesta, je tvorba skupiny kvalitních fanoušků, kteří mají opravdu zájem o vaši práci a mohou se stát i vašimi zákazníky, pokud něco nabízíte. Tohle je cesta nejtěžší, ale podle mě je jediná, která má smysl. Pro mě osobně není důležité, že moji fotku lajkne Kumar z Indie. Důležití jsou pro mě hlavně lidé z Česka, nebo z Evropy, protože žiji v Česku.

Podělím se tedy s vámi o to, jak pracuji se sociálními sítěmi já. Za ten rok jsem tak nějak zjistil co funguje a co ne. Takže zde je několik zásadních bodů.

  • Musíte mít obsah který někoho bude zajímat.
  • Zveřejňování obsahu musí být plánované, jsou zkrátka určité časy které fungují a které ne. Nejlepší je použít některý z plánovačů - hootsuite, buffer a spravovat sítě přes ně. Funguje to tak, že večer si všechny příspěvky naplánujete a následující den je plánovač zveřejní v ten pravý čas. Tohle je jedna z klíčových věcí, nejen že nebudete muset trávit na facebooku celý den, budete moci spravovat více sítí najednou a ještě navíc tyhle služby udělají spoustu věcí za vás. V základu jsou zdarma.
  • Komunikujte se svými fanoušky, odpovídejte na komentáře a zprávy. (tento bod občas nelze splnit na 100%, ale snažte se)
  • Investujte občas do reklamy na Facebooku a Instagramu. Střídejte mezi reklamou jednotlivých příspěvků a reklamou na celou stránku.
Tohle je naprostý základ, který zaručeně vede k lepším výsledkům ať už si pod pojmem "lepší výsledek" představujete více lajků, více komentářů, nebo cokoliv jiného. Pro mě je nejdůležitější doručit informaci (fotku) k co možná největší skupině lidí a získat nějakou zpětnou odezvu. To může být lajk, komentář a nebo třeba zakázka.

Jak a čím upravuji fotky...

V minulém článku jsem se rozepsal o tom, čím fotím. Dnes bych chtěl plynule navázat a to tématem velice blízkým - úprava fotografií. Pokud vás zajímá, jak to dělám já, čtěte dále. Není to nějaký univerzální návod, ale spíš popis mého pracovního procesu.

Již dříve jste si mohli přečíst článek o zpracování RAWu, nebo o využití iPadu pro práci fotografa. Možná tedy nějaké věci jen zopakuji.

Začíná to již ve foťáku nastavením správného formátu. Posledních několik měsíců fotím do RAW+JPEG, ale JPEG tam mám spíš pro jistotu, kdybych chtěl třeba něco rychle upravit ve VSCO a rychle nahrát na instagram. Jinak pracuji čistě s RAW. 

Když mám vyfoceno, importuji všechny snímky do Adobe Lightroom. Všechny fotky ve složce označím a označím je tagy (např" glamour, naturallight, girl atd.). V dalším kroku vytvářím kolekci, obvykle ji pojmenuju podle modelky, nebo podle projektu / zakázky. Všechny obrázky do vytvořené kolekce přesunu. Zkontroluji, zda je nastavena synchronizace s Lightroom mobile a beru do ruky iPad, který používám ke třídění fotek a k základním úpravám. Více jsem se o tom rozepsal zde.

Když mám vybrané fotky, udělané základní úpravy jako expozice, doostření atd., otevřu snímek v Adobe Photoshop a vyretušuji nedostatky a snímek vracím zpět do Lightroomu. Pomocí svých presetů fotku tónuji do barev které se mi líbí a nebo do černobílé. Mám několik vlastních presetů, které jsem nastavil od základu sám a používám několik simulací klasických kinofilmů od VSCO.

Když dokončím práci s fotkou, provádím několik exportů podle připravených presetů. První export je snímek v maximální kvalitě na svůj web, druhý export o velikosti 2048 pix ukládám na iCloud, kde je připraven pro pozdější práci se sociálními sítěmi a třetí export v maximální kvalitě se ukládá na Google Drive, přes který posílám snímky modelkám a klientům. Zní to trochu složitě, ale je to otázka jednoho kliknutí v Lightroomu a vše se automaticky provede.

Příště zkusím napsat o tom, jak prezentovat fotky na sociálních sítích pomocí užitečných nástrojů, které já používám.