Tak to jsem já...

Napsat článek o sobě samém není nic lehkého. Nevím kde začít ani jakým stylem psát. Bude to vůbec někoho zajímat, když nejsem fotograf, který fotí celebrity a neplní stránky bulvárních časopisů? Možná se někdo najde, tak to prostě napíšu.

Jak to začalo?

Docela dobře. Roku 1984 se v Českých Budějovicích narodil hnědooký chlapec kterému rodiče dali jméno Lukáš, to jsem já :) Po otci, zapáleném amatérském fotografovi, vybaveném temnou komorou a několika fotoaparáty, jsem nejspíš podědil nějaké vlastnosti, díky kterým mě fotografování začalo zajímat. Ve třinácti letech jsem dostal svoji první zrcadlovku, kinofilmovou Prakticu made in DDR a začal se učit, co je clona, čas a citlivost filmu. Potom následoval první digitál, druhý digitál a učení Photoshopu a digitální grafiky. Vše jako samouk z knížek a internetu. Nikdy jsem nebyl na žádném fotografickém kurzu...Ale protože jsem hodně kreativní člověk a hodně nerozhodný, ta cesta k opravdovému focení byla docela dlouhá.

Vždy jsem miloval hudbu,

ale nikdy mi nestačilo ji jen poslouchat. Chtěl jsem dělat svou. A tak jsem začal. Fotografie byla přeřazena na druhou kolej. Když to shrnu, hudbě jsem se věnoval asi 10 let a během té doby jsem občas něco vyfotil. Pokud by někoho moje hudba zajímala, doporučuji navštívit stránku mého projektu http://www.dyron-music.com

Zpět k fotografování.

Návrat k focení přišel před dvěma lety. Nový fotoaparát, nové styly a hlavně jiné město. Ano Praha mě inspirovala k tomu, abych zase začal fotit. Vždy jsem chtěl fotografovat hlavně lidi a Praha je plná lidí, někdy doslova přeplněná. Takže jsem sestavil svoje tehdy skromné portfolio z fotografií, které jsem měl a čekal, jestli někoho zaujme... Zaujalo a mohlo se tedy zlepšovat a rozšiřovat o další modely a žánry. Stále se učím a snažím se svou tvorbu posouvat dál a dělat lepší fotky. Můj styl je někde na pomezí komerční a umělecké fotografie, obojí mám rád a myslím že se to v mých snímcích odráží.

Doufám, že jsem teď u břehů fotografie zakotvil na delší dobu a že svou loď budu stále vylepšovat a že mě nečekají velké vlny, nebo bouře. Snad se nepotopím, držte mi palce.

A na závěr mě napadá jedno moudro, které je teď hodně populární na facebooku: "Tak to byl můj příběh a jaký je ten váš?" :D No klidně mi to můžete napsat do diskuze pod článkem ;)

Jak čistit snímač fotoaparátu

Základem každého digitálního fotoaparátu je objektiv a světlocitlivý senzor CMOS, který za pomoci procesoru zajistí, že je obraz převeden do jedniček a nul, tedy do digitálního souboru. Pokud měníte objektivy, v nejhorším případě venku, nevyhnete se nečistotám, které při výměně skla do fotoaparátu proniknou a na snímači se usadí. Některé přístroje mají systémy, které zamezují znečištění, nebo provádějí čištění snímače pomocí ultrazvukových vln. Často to ale nestačí a musíme fotoaparátu pomoct.

Nejlepší by samozřejmě bylo měnit objektivy co nejméně a nejlépe někde v uzavřené místnosti, to ale většinou není možné. Já osobně alespoň vždy před výměnou objektivu ofouknu okolí bajonetu balonkem a pokud je více času tak celé tělo. V případě, že mám podezření na nějakou nečistotu na snímači, projevuje se jako tečky, nebo šmouhy třeba na obloze, jako první volbu volím integrovaný čistící systém svého fotoaparátu. Pokud nezabere postupuji podle následujícího postupu. Pamatujte, že postup provádíte na vlastní nebezpečí a neručím za případné poškození fotoaparátu.

  1. Nastavte na fotoaparátu vysokou clonu.
  2. Vyfotografujte nejlépe bílou stěnu, nebo jinou plochu.
  3. Během fotografování pohybujte fotoaparátem tak, aby byl snímek rozmazaný.
  4. Pokud je na snímači nečistota, bude na fotografii jediným ostrým objektem.
  5. Celé tělo fotoaparátu ofoukejte balonkem.
  6. Sundejte objektiv, otočte fotoaparát bajonetem dolů a ofoukněte senzor balonkem.
  7. Pozor, nikdy se balonkem nedotýkejte čipu, buďte velice opatrní.
  8. Nasaďte objektiv, proveďte kontrolní fotografii.
  9. Pokud nečistoty zmizely, máte vyhráno.
  10. Pokud ne, opakujte postup.
  11. Pokud nic nezabírá, doporučuji nechat fotoaparát vyčistit odborným servisem.
Kromě tohoto "suchého" postupu je možné čistit snímač pomocí různých čistících sad na bázi chemických roztoků a speciálních nástrojů. Je to ale možnost, do které bych se nepouštěl. Při neodborném zacházení můžete senzor nenávratně zničit. Nejlepší variantou je tedy stále chránit čip a předcházet jeho znečištění.

Proč (ne) fotit TFP

Jestli někdo neví, co ta tři písmenka znamenají, jde o zkratku anglických slov Time for Prints. Je to dohoda mezi fotografem a modelkou, ve které si ani jedna strana neúčtuje žádné peníze a obě strany mohou fotografie neomezeně užívat pro svoji propagaci. Jednoduše řečeno, fotky zadarmo. No kdo by to nebral. Ale má to i své nevýhody.

Kdy nefotit formou TFP

Rozhodně nedoporučuji fotit TFPčkem, pokud chcete fotky pro někoho jako dárek. Fotky totiž nikdy nejsou vaše a kromě obdarovaného člověka je může vidět půlka světa. Stejné je to s fotkami osobního a rodinného charakteru. Rozhodně nezkoušejte požadovat TFP pokud potřebujete fotky k nějakému komerčnímu účelu.

Kdy fotit formou TFP

Pokud potřebujete fotografie do svého portfolia a nemáte peníze. Nebojte se oslovit fotografy a vždy posílejte nějaké foto na ukázku, třeba i z mobilu. Pokud se s někým dohodnete, dodržujte domluvené podmínky, buďte dochvilní. Čas fotografa je drahý a druhou šanci nejspíš nedostanete :-)

Jak vybrat fotografa

Žijeme v době kdy fotoaparát je otázkou několika tisíc korun, díky tomu je fotografů, kteří chtějí fotit opravdu hodně. Klíčovou věcí která by vás měla zajímat je portfolio. Pokud žádné nemá, asi bych se takové schůzce rovnou vyhnul a hledal někoho, kdo mi svou práci může ukázat. Bohužel je mezi fotografy hodně takových, kteří pravděpodobně fotí jen kvůli tomu aby mohli očumovat modelky, tak na ty pozor. Prozradí je většinou nevkusné portfolio. Nejlepší je najít fotografa s kvalitním webem, aktivním facebookovým profilem a referencemi.

TFP je tedy velice užitečná forma dohody, ale je potřeba domluvené podmínky dodržovat, protože i čas je někdy drahý a v případě fotografů dvojnásob. Na závěr přikládám své podmínky.

  • TFP focení je bez nároku na honorář pro obě strany
  • pokud není dohodnuto předem jinak, makeup, vlasy, oblečení si každý zajistí sám
  • modelka obdrží 3 kompletně upravené a retušované fotografie v digitální podobě a kvalitě vhodné pro tisk do 14 pracovních dnů.
  • neupravené fotky neposkytuji
  • náhledy neposílám, věřte mi, opravdu vyberu to nejlepší :-)
  • do fotografií se vkládá vodoznak, jako ochrana proti krádeži fotografie na internetu.
  • po dohodě můžu zaslat fotografie bez vodoznaku, nesmí být ale umístěny na internet.
  • vyhrazuji si právo použít fotografie do všech svých internetových i tištěných prezentací a ke svojí propagaci 
  • modelka má právo využít fotografie do všech svých internetových i tištěných prezentací a ke svojí propagaci 
  • fotografie nesmí být bez mého souhlasu nijak upravovány. 
  • v případě umístění fotografií na internet bude vždy uváděn autor 
  • ve svých internetových prezentacích označuji modelku, případně uvádím její jméno, pokud si to nepřejete, prosím upozorněte mě předem 
  • TFP není pro každého, modelky si vybírám :-)

Lightroom - organizace fotek rychle a efektivně

Určitě mi dáte za pravdu, že každá práce by měla mít nějaká pravidla a postup, aby nevznikal chaos. To je právě to, co mnoho lidí, kteří fotí, trápí. Nová složka na ploše, v ní nová složka a v ní složka fotky asi není úplně to pravé a časem to může být opravdu pěkný bordel. Je potřeba si tedy hned od začátku stanovit pravidla, jinak se v tom ztratíte. Jak tedy na to?

  1. Používat výhradně jeden software pro organizaci fotek, pokud si vyberete Lightroom, dělejte vše v lightroomu. Já osobně mám nastaveno že mi lightroom vytváří sám složky podle data. Může to vypadat tedy trěba takto "můj disk/lightroom_masters/20160602"
  2. Ihned po příchodu z focení importujte paměťové karty do katalogu v lightroomu. Nemusíte v tuto chvíli dělat nic víc, jen udělejte tento krok, bezprostředně po příchodu.
  3. Třídění fotek, používejte systém hvězdiček. Procházíte jednu fotku po druhé, nic nemažete, pouze hvězdičkujete. Osvědčený systém je ★fotografie určené ke smazání, ★★fotografie které jsou povedené, ale pravděpodobně je smažu, ★★★fotografie které nebudu upravovat ale chci si je nechat, ★★★★ fotografie které určitě budu upravovat, ★★★★★ fotografie hotové vyretušované určené do portfolia, nebo k předání. Toto je můj systém, ale klidně si ho můžete upravit podle sebe. Stejně tak jsem to udělal já. Kromě hvězdiček ještě používám barevné štítky, většinou zelený, kterým si označuji finální fotky po kompletní úpravě. Není potom nic jednoduššího, než si vyfiltrovat všechny ★fotografie a hromadně je smazat, nebo naopak všechny ★★★★★ fotografie a hromadně je exportovat.
  4. Používejte tagy. Ideální je otagovat fotografie hned při importu, tedy nastavit jim klíčová slova která mají společná. Tedy třeba: glamour, outdoor, sunyday, naturallight, blonde, atd. Pokud pak hledáte konkrétní fotku docela to pomůže. Já osobně taguji jen hotové fotografie.
  5. Používejte kolekce a složky v Lightroomu. Když mám hotový projekt, vytvořím kolekci, pojmenuju ji podle projektu a přetahnu do ní všechny fotky které mají ★★★★★, nebo ty které si chci nechat. Fyzicky na disku zůstávají soubory stále na stejném místě, ale já je nyní najdu v Lightroomu rěkněme ve virtuální složce.
  6. Nezapomínejte zálohovat. Pokud používáte Apple OSX, mějte zapnutý Time Maschine. Pokud používáte Windows, zálohujte fotky na externí disk, protože záloha na stejném disku není záloha a to platí i pro MAC. Vždy na externí médium.
Tak tohle je můj způsob organizace fotek, můžete se tím třeba jen inspirovat a vymyslet vlastní. Nejdůležitější je mít systém a nekompromisně ho dodržovat. Práce se velice zrychlí a hlavně budete mít ve fotkách už navždy pořádek.